
V DNEŠNÍM ČLÁNKU SE DOZVÍTE:
Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších svátků roku. Ale víte, co znamenají jednotlivé dny Velikonočního týdne? Proč bychom se ve středu neměli mračit, ve čtvrtek jíst zelená jídla a proč se na Velký pátek drží půst?
Velikonoce nejsou jen o vajíčkách a pomlázce. Pojďme se společně podívat na to, jaké tradice a významy se skrývají za jednotlivými dny tohoto výjimečného týdne.
Květná neděle
Květná neděle získala svůj název podle květů a palmových ratolestí, jimiž lidé vítali Ježíše při jeho příchodu do Jeruzaléma. U nás byly palmové ratolesti nahrazeny kočičkami, které po vysvěcení knězem získávaly moc chránit domov před nemocemi a dalšími negativními vlivy.
Modré pondělí
Modré pondělí se v Bibli konkrétně nezmiňuje, ale považuje se za poslední den masopustu. Svůj název získalo podle látky, kterou byly zdobeny kostely. Modrá barva je zároveň symbolem klidu a pokání, proto se lidé v tento den zdržovali hlučných činností a věnovali se rozjímání.
Šedivé úterý
Šedivé úterý bývalo někdy nazýváno také Žluté úterý, podle počasí v ten den. Pokud bylo slunečno, říkalo se mu Žluté úterý, pokud bylo pochmurné, nazývalo se Šedivé. Tento den ženy věnovaly velkému úklidu a vymetání pavučin, jejichž barva souvisela s názvem dne. Vy můžete tyto velikonoce využít úklidové prostředky z Ovečkárny.
Škaredá středa
Škaredá středa je dnem, který se spojuje se zradou Jidáše Iškariotského, jenž Ježíše prodal za 30 stříbrných. Tento den symbolizuje smutek a zradu, což se odráží i v jeho názvu. Tradice říká, že kdo se v tento den mračí, bude se mračit po celý rok. Naopak, je to skvělá příležitost šířit laskavost, protože milý úsměv může změnit víc, než si myslíme.
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek připomíná Poslední večeři Ježíše s jeho učedníky. V tento den je zvykem jíst zelená jídla, například kopřivy, špenát nebo pažitku, které symbolizují nový život a očistu.
Na Zelený čtvrtek až do Bílé soboty v kostelech utichají zvony a nahrazují je tradiční řehtačky. Lidé věřili, že zvony by mohly rušit duše mrtvých při jejich návratu.

Velký pátek
Velký pátek je největším dnem utrpení – dnem, kdy byl Ježíš ukřižován. Tento den je spojen s připomínkou jeho oběti, která měla vykoupit svět. Tradičně se dodržuje půst, mlčení a rozjímání. Lidová víra říká, že Velký pátek má zvláštní sílu – země se otevírá a voda má léčivou moc.
Bílá sobota
Bílá sobota je dnem očekávání Ježíšova vzkříšení. V minulosti se v tento den světívaly pokrmy, zapalovaly ohně a lidé se připravovali na příchod velikonoční radosti. Symbolika bílé barvy nás vyzývá k novému začátku a očistě. Je to čas připravit se na radost, která přijde s Velikonoční nedělí.
Velikonoční neděle
Velikonoční neděle je nejvýznamnějším dnem celého Velikonočního týdne – oslavou vzkříšení Ježíše Krista. Je to den radosti, oslav a sjednocení, kdy si věřící připomínají vítězství života nad smrtí. Tradicí tohoto dne je přinášení jídla k posvěcení – zejména mazance, pečeného beránka, upečeného v bééézvadné formě z Ovečkány a dalších velikonočních pokrmů.

Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí je známé také jako „červené“ a je spojeno s pomlázkou a poléváním vodou, což jsou symboly zdraví a plodnosti. Chlapci polévají dívky vodou nebo je šlehají pomlázkou, za což jim dívky dávají malovaná vajíčka. Tento den je plný zábavy a uzavírá celý Velikonoční týden veselou tečkou.
Tip: Pokud chcete, aby vaše kraslice byly originální, sáhněte po dřevěných vajíčkách z Ovečkárny a uvidíte, že budou hvězdou košíčku.